Kaplan Kverulantce #28

Cože?

To bylo 16. listopadu, co jsi mi naposledy psala? To není možné, jak hrozně rychle to uteklo… Bylo toho hrozně moc, co se odehrálo a já si toho nabral na hrb víc, než jsem schopen stihnout.

Od Paříže to už bude měsíc a já na to pořád musím myslet. Jako bych tam byl - vím, kde leží Bataclán, myslím, že jsme si v tamní kavárně kdysi dávali espresso. Ne, není to dobrý. Jestliže 11. září změnilo život v USA k nepoznání, pro nás bude to samé představovat 13. listopad. Začne to tak nenápadně, že si toho ani nevšimneš a každá změna se bude zdát jako logická a správná. A jednoho dne se probudíš do světa, který nepoznáš.

Možná jsem teď pod vlivem knihy Lovci od Františka Kotlety, který popisuje Prahu v roce 2050 a je to sice zábavné čtení, ale jednoho mrazí představa, že Kotleta nemusí být zas tak daleko od pravdy.

Co se rugby týče, vlastně jsem viděl jeden jediný zápas, a to rovnou finálový. A líbilo se mi to. Je to drsný sport, který má komplikovaná, ale dobře promyšlená pravidla. Taky se mi zdálo, že to je sport férový, což se o jiných moc říct nedá (třeba o hokeji). Takže asi to okouzlení ragby chápu :)

Konspirační teorie o 11. září… Hele, obecně: Konspirační teorie je vždy vymyšlená tak, aby bylo krásné jí věřiřt. Aby obvinila vládu, protože ta se může těžko bránit proti takové demagogii. A zároveň musí být vymyšlená tak, aby byla co nejskandálnější. Když si uvědomíš, že konspirační teorie vždycky fungují na stejném modelu, dojde ti, jak jsou nesmyslné. Včetně těch o 11. září. Snad si nemyslíš, že si to USA shodily sami? Já mám konspirační teorie rád, ale jako ukázku toho, co všechno si lidi dokážou vymyslet.

Už je tady zas jsem četl krátce poté, co ta kniha vyšla. Rozhodně to nebyla kniha, u které bych se lámal v pase hurónským smíchem, ale byla to dobře napsaná parodie na současný multukulturalismus v Německu. Ono to vlastně vůbec není o Hitlerovi, ale spíš o Merkelové. Vermesův pohled sice nesdílím, ale bavilo mě to číst. :) A když už píšu o knihách, jeden z důvodů mé časové zaneprázdněnosti (proč jsem nestihl odpovědět dřív) jsou právě knihy. Blíží se Vánoce a já slíbil tolik recenzí, jako nikdy. A tak čtu, snažím se o tom psát a nemám pak čas na nic jiného.

Úplně jsem vzdal pokusy navázat nějaký partnerský vztah, prostě jsem odsouzen k samotě a vlastně to asi nebude tak špatné, jak se zdálo. Takže místo vztahů budu mít knihy, to není tak blbé, ne?

No a těch věcí, které jsem slíbil stihnout do Vánoc je víc, ale o tom se mi moc veřejně psát nechce. Trávím dlouhé večery samostudiem a přípravou na budoucí život.

Po třech číslech Newsweeku musím říct, že mám ten časopis čím dál tím raději. Stojí sice hříšných 60 Kč, ale zase vychází jen ob týden, takže se to dá. Někdo se nad tím časopisem opravdu zamyslel a je to poznat. :)

No, já nejsem čistokrevně kočičí člověk. To, že mám teď doma dva kočičí vejrostky nebylo plánováno a kdyby to jen trošku šlo, byl bych se svým psem. Jenže ona se mnou zůstat nemohla. To je příběh celkem smutný a nechce se mi o tom psát.

Woodyho Allena mám rád, ale zdaleka jsem od něj neviděl všechny filmy, které natočil. Ale to, co jsem viděl se mi líbilo hodně a navíc mám rád jeho povídky.

Víš, jak trávím večery, a volné dny? Po cestě z práce se stavím v nějakém knihkupectví a pak jedu domů, kde si udělám něco k rychlé večeři a pak si čtu do té doby, dokud neusnu. Ale minulý týden to bylo celé jinak, byl to hodně zběsilý (a skvělý) týden. V úterý byl křest knihy Přes moře, kterou napsal německý novinář Wolfgang Bauer, který se vydal spolu s českým fotografem Krupařem z Egypta do Evropy v převlečení za uprchlíky. Hodně skvělá kniha. Na křtu jsem se potkal s dobrou kamarádkou, se kterou jsem pak šel ještě na víno a samozřejmě se to protáhlo. Ve středu jsem se viděl s mou dobrou kamarádkou, které jsem to slíbil už o týden dřív, ale nakonec jsem to musel zrušit, nebylo mi dobře. Ve čtvrtek byl taky křest - knihy Islámksému státu na dostřel, ve vegetariánském Plevelu ve Vodičkově. Taky se to protáhlo. A ten samý týden v pondělí jsem byl s kocourem na veterině, na kastraci. Chudák, vůbec se mu v přepravce nelíbilo, celou cestu na Karlák plakal. No a pak po té narkóze byl zase jak pitomý, bylo mi ho fakt moc líto. Jinak mám s nimi v poslední době spíš trápení. Zlobí, hrozně. Občas jsem z nich na prášky. Ničí mi sluchátka, žerou, co nemají… Doufám, že je to brzy přijde, nebo je vyhodím na mráz.

Už řešíš Vánoce? Já začnu asi tento víkend. Ani ještě nevím, jestli budu v Praze, nebo kde. Zatím to vypadá, že budu na Štědrý den sám doma, s kočkama. Pak možná pojedu na dva dny domů, ale to záleží na tom, jak mi to pojede. O svátcích to není žádná hitparáda. Když si vzpomenu, co se dělo před rokem, tak je mi trochu smutno, na druhou stranu události loňského prosince vedly k tomu, že začínám nový život, a tak je vše špatné k něčemu dobré.

Tím dnes končím a omlouvám se za tak dlouhou prodlevu.

K.

P.S. Příští čtvrtek přijdeš?

P.P.S. Snad si ještě do Vánoc napíšeme, přát hezké svátky Ti ještě nebudu :)