#TGIF Kaplane! (tag gonéčně ie fátek!)
Než se začnu rozplývat nad tím, co všechno mám v plánu chci se omluvit, že jsem nedorazila. Včera byl divnej horkej den, nemyslíš a ta noc? Zvláštní. Nejprve jsem skoro omdlela v metru a pak jsem sebou švihla doopravdy, ale naštěstí už doma. Trpím na nízký tlak a tak ráda padám v MHD lidem do náručí. Ještě se tohle dá léčit kávou..nebo panákem. Tak doufám, že si měl úspěch a někdy to zopakuješ, abych mohla být u toho.
Hele gurmánství se musí trénovat, než budeš mít paní Colombovou... Což mi připomíná Pomádu: Tell me more, tell me more..!
Ale o palačinkách mi ani nemluv. Každou sobotu po probuzení a dlouhé horké sprše na mě čekají pěkně s nutelou a čajem a pohádkou.. nebo Top Gearem hehe. Nejsem ranní ptáče. Spíš sova. Ráno mi všechno dlouho trvá, většinou jsem nasraná, že musím vstávat, všem odmlouvám a mračím se. A to i v autobuse a v práci. Čumím jak kakabus a dokud si nedám první čaj pak snídani a pak kávu, odmítám spolupracovat na běhu zeměkoule. Jojo moje ranní rozjezdy jsou dlouhé. Mozková činnost se probouzí mezi 10-11 hodinou, do té doby autopilot.
Tak a teď ten víkend, jo: Palačinky, vidíš jo? pak vinobraní na Hradě.. paaak burgerfest, ačkoliv se v těch frontách pěkně zase rozčílím.., pořád se držíš jo? Pak ty houby! No a konečně kuchtění z těch hub.. jestli budou. Budou! A mezi tím vším jídlem a vínem a přírodou budu já celá v modrém usmívat se od ucha k uchu, vesele pokuřovat mezi jehličím a užívat si podzim. Já vím, že to furt omílám, podzim sem, babí léto tam, jenže! Lidi co maj rádi léto to taky všem cpou, takžeee!
Když mluvíš o seznamkách, v jedné jsem měla pracovat. Má sídlo v Berlíně a prý dává dohromady lidi na úrovni. Myslíš, že v tom je budoucnost seznamování? Tinder a spol? Trochu mě to děsí, ale na druhou stranu je to rychlé a prosté. Jakmile tě dotyčná přestane zajímat blokneš ji bez vysvětlování.. Ačkoliv a teď pozor je po 11 hodině takže přijde filozofická myšlenka: ......no tak jsem se na ní připravovala až jsem ji zapomněla. Tak si ji představ, měla znázorňovat povrchnost společnosti a pokrytectví online a offline světa. Tak.
Ten Komplimentomat zní zajímavě, určitě by si zasloužil rozšíření. Ani nevíš, jak ti rozumím. Psaní. To je řehole! .. a hlavně toho prostoru pro prokrastinaci. Mám asi milion potenciálních knih a příběhů, kterými nadchnu sebe i okolí.. jenže pak bych je měla napsat a na to jsem moc líná a proto jsem si vlastně vymyslela blog, kde bych mohla psát buď na pokračování a nebo jen krátké reflexe.. No ale to mi poslední dobou bylo taky málo.. a here we are. Vlastně si zkouška moji disciplíny!
Moje nejkrásnější vzpomínka z dětství? Asi nemám žádnou konkrétní, spíš záblesky. První potápění, první let letadlem, první bojovka, hra na poklad (hledání ukrytých sladkostí na chatě), opékání buřtů, jízda na kole, skákání přes kameny na řece a obrovský úspěch moji první básně, kterou jsem složila. Babička ji zapsala vedle nákupu na nedělní oběd. Přišourala jsem si to do obýváku, uklonila a spustila. (jo! nezapomeň si mě představit roztomilou, tlusťoučkou s oduševnělým výrazem!):
Jak se vrabec naučí číst? - Kverulantka 3 roky
Jak se vrabec naučí číst,
když je plná spíž?
Sokola, sokola, sokola
Vrabec lítá dokola!
(A teď mi řekni, kde jsem ve třech letech vzala slovo spíž? :D)
S tou Hegerovou mi to přijde jak nějaký domácí úkol. Řekla bych, že je to o egu a lhostejnosti. Ale tohle je tak individuální.. Co jsem pochopila s konečnou plaností na jednom kurzu kreativního psaní je, že na duhu na kterou koukám já společně s tebou, vidíme každej úplně jinak. Ty tomu určitě rozumíš. A proto můžeme pořád mluvit a psát o tom co všichni známe, protože to bude pokaždý jiný. Teda já dneska vyloženě jedu.
Co čeká o víkendu tebe? A jestli Skříťata nejsou tím, čím se zdají být, co pak teprve sovy?
Jo a co je to s tím černým oblečením?
K.
P.S. Máš rád Cimrmany?
PP.S. ježiš, doufám že jo..
Žádné komentáře:
Okomentovat